A je to už jen historie

Sobota 23.6.2012 byla dnem posledního představení Dobrého vojáka Švejka v Bärnau.Oprášení této hry lze považovat za velice zdařilé. Ostatně spontánní reakce publika v průběhu představení a mohutný aplaus při děkovačce toho byly důkazem. Dobrým nápadem rejžky Yvonne bylo obohacení o scénu v rodině Maďarského vyslance Kákonyho. Představitel Balouna byl tou scénou nadšen – při každém představení na něho čekala pěkná porcička šťavnaté šunky. Hůře na tom byl Franta coby Švejk. Ten do sebe v téže scéně soukal pikantně kompromitující, leč neslaný a nemastný list milostného dopisu od poručíka Lukáše. František měl vůbec tentokrát nějaký pech. Zasedl si na něho Balů – pes, který ztvárnil postavu ukradeného Maxe. Při zkouškách to ještě šlo, ale při vlastním představení jeho přístup k Frantově pravačce gradoval: nejprve jej jen tak chňapl, při dalším vystoupení mu již natrhl rukáv, no a při třetím mu z rukávu udělal cupaninu a Frantu málem stáhl , ne sice z kůže, ale z pódia. No a v sobotu si již nezahrál. Tedy Balů, bez Franty by to asi ani nešlo. Narychlo sehnaný psí kolega si na Františka nedovolil; zato poštěkával na Otíka coby poručíka Lukáše, když peskoval Švejka za ten malér u Kákonyho. Když však Lukáš ve svých nadávkách přešel z češtiny do hoch dojč, psík ztichl, sedl si a spokojeně vrtěl ocasem. Inu jak již bylo řečeno v úvodu – toto podání Dobrého vojáka Švejka v Bärnau bylo opravdu velice zdařilé.